Prokldn nm komplikuje ivot v tom, e na PC nem opodstatn?n, ale kv?li televiznmu p?enosu se stle jet? pouv a je velmi obtn vzjemn p?evod. Tento text berte jako prvn dodatek k serilu o prodeji vide ve fotobankch.
Obsah serilu videa pro fotobanky
Televizn vysln vychzelo ze zkuenosti s klasickm filmem, kter pouv rychlost 24 fps, co je minimum pro neblikajc obraz. U televiznho vysln se tedy zvolila rychlost 25 fps s p?edstavou, e se bude vyuvat kmito?et elektrick st? 50 Hz (v Americe 60 Hz kv?li jejich kmito?tu st?). Takov obraz ovem blikal, protoe jednak televizn obrazovky m?ly krtkou dobu dosvitu a jednak oko takovou frekvenci jet? vnm - i u b?nho filmu se kad obrzek promt 2x a tm je dosaeno zdnliv snmkov frekvence 48 fps. Zvenm televizn snmkov frekvence by zna?n? narostly poadavky na p?enenou ?ku psma. ?een se nalezlo v rozd?len snmku na p?lsnmky, kdy se v jednom p?lsnmku p?enely jen sud linky a v druhm p?lsnmku jen lich linky. Opticky se takov obraz jevil jako 50 fps, tedy neblikal, ale ?ka p?enenho psma p?itom z?stala zachovan. P?enen rychlost 50 fps p?lsnmk? byla zkladem evropsk normy PAL. Americk norma NTSC pouvala 60 fps, ale po p?chodu barevn televize byla kv?li interferenci s barvonosnou p?lsnmkov frekvence snena na 59,94 fps, tedy 29,97 neprokldanch snmk?.
S dnenmi obrazovkami (bez doby dosvitu) a digitlnm zpracovnm obrazu u nenastv problm s bliknm obrazu a tak prokldan obraz u nem opodstatn?n. Naopak p?in dost komplikac, protoe se takov obraz hodn? t?ko zpracovv. Nap?. ned se m?nit rozm?r obrazu p?i p?ehrvn, protoe je pot?eba obraz interpolovat mezi sousednmi linkami.
Problm vznik u televiznho p?enosu tehdy, kdy se obraz nat?/vysl televizn (a ne filmovou) kamerou. Snmac paprsek v kame?e pracuje stejn? jako paprsek v obrazovce - snm scnu po p?lsnmcch (stejnm zp?sobem se i zaznamenv, nap?. na VHS kazetu). Sud a lich linky obsahuj obraz ?asov? posunut o 1/50s. Kdy se takov obraz p?ehrv na klasick vakuov obrazovce s krtkm dosvitem, tak se linky ve vykreslovn st?daj. Zatmco se jeden pr linek vykresluje, druhmu pru linek kles jas (doba dosvitu). Takov obraz pak p?sob plynule a p?irozen?.
Ovem modern obrazovky (LED, LCD) u nemaj dobu dosvitu, zobrazuj po celou dobu. Obraz by u sta?ilo vykreslovat jen 25x za sekundu, co je mnohem prakti?t?j i pro zpracovn obrazu. P?evod z prokldanho obrazu na neprokldan je ovem dost nro?n a neexistuje 100% metoda, vdy dochz ke ztrt? kvality obrazu.
Pokud se linky z p?lsnmk? jen prost? slou? do jednoho snmku, obsahuj obraz ?asov? posunut a tak na hranch pohybujcch se objekt? jsou patrn vrazn zuby. Pokud se pouije jen jedna p?lka snmk?, obraz sice nen zubat, ale m polovi?n rozlien. P?ijateln kvalita by byla zdvojnsobit po?et snmk? a aktualizovat jednou sud a podruh lich linky. Co znamen zdvojnsoben fps a zdvojnsoben velikosti dat a stejn? tam zuby jsou stle jet? patrn, i kdy ne u tak vrazn. Jin metoda se sna simulovat dosvit paprsku, kdy pov obraz z p?edchozho p?lsnmku, ale s klesajc vahou. Nejpouvan?j je "chytr" deinterlace, kter se sna rozpoznvat pohybliv a statick ?sti obrazu. Pokud se ?st obrazu m?n, pouije linky jen z jednoho p?lsnmku a tm se neobjev zuby. Rozlien t ?sti obrazu se sice sn, ale u pohyblivho obrazu to nen tak patrn. Ve statickch ?stech obrazu pak pouije pln rozlien z obou p?lsnmk?. Ne vdy se to ale da? sprvn? rozpoznvat a tak vsledek nen vdy 100%, vdy to znamen zhoren kvality.
Zle tedy na tom, jakm zp?sobem se zznam obrazu po?d. Pokud je to televizn zznam (sportovn zznam, televizn novela, osobn kamera s AVCHD formtem), je obraz prokldan, na klasickm televizoru plynul, ale p?i digitlnm zpracovn zubat nebo nekvalitn. Pokud se nahrv klasickou filmovou kamerou, obraz se nahrv po pol?kch bez prokldn obrazu - kdy se takov obraz vysl televizn?, snmaj se oba p?lsnmky z jednoho filmovho pol?ka. Vznikne sice prokldan obraz, ale p?evod do neprokldanho obrazu je snadn, sta? jen slou?it sud a lich linky do jednoho snmku a obraz nen zubat (protoe linky nejsou ?asov? posunut). Proto mvaj konverzn programy monost volby, zda p?i konverzi pouije deinterlace s jednoduchm slou?enm linek (p?vodnm zdrojem je neprokldan obraz a tehdy nevznikaj zuby) nebo chytr deinterlace detekujc pohyb (zdrojem je televizn kamera s prokldnm, odstra?uje zuby, ale sniuje kvalitu).
Kdy nat? filmov spole?nosti film, pouvaj b?n? klasickou rychlost 24 fps (v NTSC norm? 23,976 fps, op?t korekce kv?li interferencm s barvonosnou), take p?i TV vysln (nebo obraz z DVD p?ehrva?e) jde takov obraz slou?it do progresivnho (neprokldanho) mdu bez vzniku zub?. Ovem spole?nosti se obvaj, e tm dochz ke ztrt? plynulosti obrazu a proto se n?kdy filmy po?izuj s dvojnsobnou rychlost 48 fps. Jde-li takov film do kina, pouije se jen polovina snmk? s 24 fps (p?esn?ji, slou? se 2 sousedn snmky pro dosaen dojmu plynulosti pohybujcch se objekt?). Jde-li film do televiznho vysln nebo na DVD nosi?e, snm se obraz prokldan?, kad p?lsnmek z jinho pol?ka. P?i slou?en obrazu z DVD nebo TV do progresivnho obrazu tm vznik problm se zuby (co spole?nosti trochu i vtaj, protoe to zhoruje kvalitu pirtskch p?evod? do AVI).
Jsou i pokusy distribuovat film v p?vodn rychlosti 48 fps (film Hobbit). Komplikace je v tom, e takov obraz je u p?li ostr p?i pohybu, protoe pouv p?li krtk ?as zv?rky (pro kina se slu?uj 2 snmky a tm se doshne jakoby prodlouen ?asu zv?rky). Kdy se p?ehrv nap?. na LCD monitoru, kter mv intern snmkovn typicky 60 fps (tato rychlost nezvis na nastaven fps grafick karty, je to intern zleitost monitor?, kter se ned ovliv?ovat), jsou n?kter snmky filmu vid?t po dobu 2 snmk? monitoru, jin po dobu 1 snmku (obraz se neinterpoluje na jinou fps). V kadm p?pad? je vdy na obrazovce vid?t vdy 1 snmek z p?vodnho 48 fps. Kdy se pohybuje objekt, oko zaznamenv jednotliv fze pohybu. Ale ty fze nemaj mezi sebou spojit ?asov interval, m?n se rozdln? (interference mezi 60 a 48 fps, jednou se snmek filmu zobraz po dobu 1 snmku monitoru, jindy 2 snmky monitoru). Hrany jsou p?i pohybu p?li ostr. Vsledkem je, e oko takov pohyb vnm jako nep?irozen a trhav ("digitln"), nep?sob plynule. Naproti tomu kdy se promt film s 24 fps (nebo slou?en dvojice snmk? z 48 fps), je pouit del ?as zv?rky, dochz k rozmznut pohybujcch se objekt? (motion blur), oko si lpe interpretuje informaci o pohybu, doke si drhu pohybu interpolovat a pohyb vypad mnohem p?irozen?ji. V tomto p?pad? tedy snaha o zven kvality s 48 fps vede naopak ke zhoren dojmu.
Kdy se film s 24 fps vysl v televizi s PAL normou 25 fps, nekonvertuje se fps, ale prost? se rychlost filmu zv o 4,1% na 25 fps. To lze pozorovat, pokud se porovn zznam filmu z TV s filmem z DVD - z televize jede rychleji. Kdy ale divk nem srovnn, tak si rozdln rychlosti ani nevimne. Jin p?pad je vysln filmu v americk televizi NTSC. Snmky z 24 fps se p?evd?j na 30 fps metodou "3:2 pulldown", kdy se sousedn snmky mezi sebou kombinuj. A protoe kv?li interferenci s barvonosnou se vysl v rychlosti 29,97 fps (59,94 fps v p?lsnmcch), vysl se film vsledn? v rychlosti 29,97/1,25 = 23,976 fps (tedy nepatrn? ni ne p?vodnch 24 fps).
Nat?st se od prokldanho snmkovn dnes u postupn? upout i u televiznho vysln. U HDTV vysln se sice stle jet? pouv prokldn (1080i, ale rozlien 720p se vysl neprokldan?), u UHDTV se ji pouv jen neprokldan snmkovn (2160p).
Metody deinterlace podrobn?ji
P?vodn scna v ?asech 0 sec a 1/50 sec.
P?lsnmky snmajc scnu v rozdlnm ?ase. Prvn snm jen sud linky (top field) a druh jen lich linky (bottom field).
Weaving: Jednoduchm slou?enm p?lsnmk? se u pohybujcch objekt? objev zuby. Tento typ slou?en se ozna?uje jako vypnut deinterlace (disabled, weave, weaving, no deinterlacing). Je vhodn v p?padech, kdy p?vodnm zdrojem bylo neprokldan video a zp?tnm slou?enm p?lsnmk? tedy nehroz vznik zub?.
- nebo - 
Discard: Nejjednodu metoda spo?v ve vyput?n jednoho z p?lsnmk?. Pouij se jen bu? sud linky (top field) nebo lich linky (bottom field). Vsledn obraz m vertikln? polovi?n rozlien a tedy snenou kvalitu. Jin nzev metody je Single field. Obvykle lze volit, kter p?lsnmek se pouije.
Linear: Podobn? jako p?edel metoda Discard, ale s tm rozdlem, e chyb?jc linky p?lsnmku se neduplikuj, ale interpoluj ze sousednch linek. Tedy - chyb?jc linka 2 se zsk jako st?edn hodnota sousednch linek 1 a 3. Vsledn obraz m jemn?j hrany, nen tak hrbolat jako Discard. ?asto je ozna?enm Linear mylena ne uveden metoda Linear Bob a u metody Discard se automaticky p?edpokld, e chyb?jc linky jsou interpolovny, jak je popsno u tto metody.
Mean: Pouij se oba p?lsnmky a ty se spolu prolnou. Snmek tak obsahuje jakoby vce obrazov informace, ovem stle jet? je vertikln rozlien polovi?n a v obraze jsou patrn duchy za pohybujcmi se objekty.
Blend: Pouij se oba p?lsnmky podobn? jako u p?edel metody Mean, ovem lich p?lsnmek se posune o jednu linku, na p?esn?j pozici kterou m mt, a tm je dosaeno vyho vertiklnho rozlien. Tedy - prvn linka se pouije ze sloenho obrazu nezm?n?n. Druh linka se zsk prolnutm linek 1 a 2, t?et linka prolnutm linek 2 a 3 atd. Oproti metod? Mean se jemnost obrazu zv (projev se hlavn? ve zlepen statickch ?st obrazu), ovem stle p?etrvv problm s duchy za pohybujcmi se objekty.
Bob: Metoda Bob pat? do kategorie Doubler, tedy metody zvyujc frekvenci snmk?. Oba p?lsnmky se p?evedou na pln snmky (zdvojenm linek) a nsleduj za sebou jako pln snmky. Z p?vodn p?lsnmkov frekvence 50 fps vznikne snmkov frekvence 50 fps, namsto p?evodu na 25 fps jako u p?edelch metod. Navc se lich snmek o linku posune (podobn? jako u metody Blend), ?m dojde k ?ste?nmu zven vertiklnho rozlien. Nevznikaj zde duchy jako u metody Blend, ovem velikost p?enench dat se zdvojnsob a kv?li st?dn p?enenho obrazu vznik jev blikn statickch ?st obrazu, projevujc se typicky nejvc na vodorovnch hranch a linkch.
Linear Bob: Vylepenm metody Bob se namsto jednoduchch Discard snmk? p?enej snmky Linear, tedy chyb?jc linky jsou interpolovny ze sousednch linek. Zv se tak jemnost hran a problm s problikvnm vodorovnch hran a linek se trochu vylep. Z?stv nevhoda v?tho objemu dat. Tato metoda se ?asto ozna?uje jen jako Linear.
Selective Blending, X, Yadif: Dokonalej metody se sna detekovat zm?ny v obraze a tomu p?izp?sobovat pouitou metodu. Obraz vznik kombinac p?edelch technik. Selective Blending (nebo t Smart Blending, Motion Adaptive Blending) pouv u statick ?sti obrazu metodu Weaving a u m?ncch se ?st obrazu metodu Blending. Tm se doshne u statickch ?st obrazu plnho rozlien a u pohybujcch se ?st nevznikaj zuby. U pohybujcch se ?st obrazu nen snen rozlien tak znateln a tak nevad, ovem m?e vadit vznik duch?. Metoda X rozd?luje obraz do blok? 8x8 pixel?. Nem?nn bloky interpoluje metodou Weaving, u prom?nlivch blok? ponechv sud linky a dopo?tv chyb?jc linky se zohledn?nm sm?ru hran. Metoda Yadif (Yet Another DeInterlacing Filter) interpoluje chyb?jc linky komplikovan?jm algoritmem. Ve verzi Yadif 2 navc zdvojuje snmky, jako u metody Bob.
Autor: PandaWild
.jpg&w=120&h=120 "Vd?lky ve fotobankch 2016")
Jak na pr?hlednost, seamless loop a time-lapse ve videch
Rozhovor s Petrem t?pnkem, fotobankovm food fotografem
Nekoprujte, jinak vm zru na fotobance ?et
Co kreslit a fotit b?hem roku pro fotobanky?
Jste grafik kter hled prci? Zkuste kreslen (focen) pro fotobanky (brigda, p?ivd?lek nebo prce na pln vazek)
Mikrofotobanky 2011 - pr?zkum mezi fotografy a grafiky
Recenze knihy How to make money from your digital images
Recenze knihy Microstock Money Shots
Facebook
Twitter
Google+
RSS Feed