Mnoho autor?, kte? prodvaj sv prce prost?ednictvm fotobank tvo? nejen digitln?, ale i jinmi technologiemi, kdy je obraz nutn nsledn? digitalizovat. U fotograf? se jedn o negativy, diapozitivy a finln zv?teniny, v p?pad? grafik? jsou to r?zn lepty, linoryty a podobn?.
Ne se podvme na technick monosti digitalizace tak n?kolik praktickch, veobecnch informac. P?edn? je vdy dobr, do sd?len pro editora napsat, e se jedn o digitln reprodukci n?jak p?edlohy, p?padn? jak a jakou technologi byla vytvo?ena. Tuto informaci je dobr dt tak do popisu snmku, aby si ji mohl p?e?st i kupujc.
M?e se to zdt jako zbyte?n, ale je si pot?eba uv?domit, e edito?i jsou zvykl posuzovat technickou kvalitu obrazovho materilu s ohledem na to, e byl vytvo?en digitln?, ?emu odpovd i struktura obrazu. V p?pad? reprodukc se do obrazu dostv i povrch reprodukovan p?edlohy. A to je pro mnoho editor? problm. A? u je to zrno u filmovho materilu, nebo rastr u stotiskov grafiky a podobn?, tak v?tinou, pokud se jim k tomu nenape koment?, vyhodnot takov obrazov materil jako technicky nep?ijateln.
Dal skal p?i prodeji tohoto obrazovho materilu je za?azen do kategori. U fotobank, kter vyaduj kategorie, je vhodn za?adit takov obrazy do sekce art, tedy um?leck a nsledn? do dalch, tematickch kategori. S tm je spojena povinnost doloit svolen od autora p?vodnho dla s prodejem p?es fotobanku, a to i v p?pad?, e autor p?vodnho dla je toton s prodvajcm. Jinak ?e?eno ud?lit si povolen sm, ?i sama sob?.
P?i zapisovn kl?ovch slov je vhodn uvst ekvivalent ke slovu reprodukce, nedoporu?uji vak slovo kopie. Dle pak jsou vhodn slova vztahujc se k technologii, kterou byla zhotovena p?edloha.
Pokud se rozhodneme digitalizovat negativn filmov materil, tak si musme uv?domit, e tento je primrn? ur?en k nslednmu zpracovn klasickou technologi, tedy systmem negativ pozitiv. Tomu odpovd i konstrukce a struktura t?chto materil?. Proto je lep, ne digitalizovat p?mo negativy, ud?lat z nich kvalitn zv?teniny a ty nsledn? digitln? reprodukovat. Zv?teniny pro digitalizaci je vhodn d?lat na leskl papr na laminovan podloce. Tento materil m minimln ruivou strukturu.
Postup p?evodu p?edlohy do digitln podoby
A nyn pr slov k vlastnmu proveden reprodukce. P?edpokldm, e ?ten?i t?chto strnek maj dostate?n technick znalosti a tak se nebudu zabvat takovmi samoz?ejmostmi jako je exponometrie, kresebn vlastnosti objektiv? a podobn?.
Z technologickho hlediska mme dv? monosti, jak p?edlohu reprodukovat a p?evst do digitln podoby. M?eme ji oreprodukovat digitlnm fotoapartem, nebo naskenovat. Kad z t?chto technologi m sv vhody a nevhody. Oba postupy maj spole?nou jednu zsadu, kter plat ve fotografii veobecn? a to, e obraz ze skeneru, nebo fotoapartu mus bt maximln? technicky kvalitn, abychom v grafickm editoru provedli jen drobn korekce.
Reprodukce pomoc digitlnho fotoapartu
Pokud se rozhodneme pro reprodukci pomoc digitlnho fotoapartu, tak musme dodret n?kolik zsadnch podmnek. Tou nejd?leit?j je rovnom?rn nasvcen p?edlohy. V praxi toho lze doshnout dv?ma, proti sob? umst?nmi sv?telnmi zdroji, jejich paprsky dopadaj na p?edlohu pod hlem 45 stup??, za p?edpokladu, e sv?teln zdroj m konstantn hodnotu vyz?enho sv?tla v cel dlce strany reprodukovan p?edlohy. Toho lze doshnout vzdlenost zdroje od p?edlohy, pouitm difuzor? nebo stntek a p?padn bytek sv?tla v okrajovch ?stech p?edlohy lze eliminovat vhodn? umst?nmi odraznmi deskami. Kontrolu rovnom?rnosti nasvcen provedeme loklnm prom??enm v cel ploe reprodukovan p?edlohy. Ideln je m??en dopadajcho sv?tla, ale sp?n? m?eme pout i m??en sv?tla odraenho s pom?ckou.
Pro reprodukovn mench p?edloh m?eme pout r?zn, b?n? prodvan reproduk?n za?zen, nebo reproduk?n stoly. Svho ?asu vyrb?la reproduk?n za?zen, postaven na platform? zv?tovacho p?stroje i Meopta P?erov.
Souosost je dalm d?leitm faktorem pro tuto prci. V podstat? se jedn o to, e plocha p?edlohy mus bt v osch x a y rovnob?n se stejnmi osami zznamovho mdia. Pro dokonal vyven posta? p?esn vodn vha (libela). Kontrolu lze provst oreprodukovnm listu ?tvere?kovanho papru. Pokud jsou ?tvere?ky opravdu ?tvere?ky, tak si m?eme bt jisti, e nastaven je v po?dku, pokud ne, tak musme ud?lat pot?ebnou korekci souososti.
V minulosti se vyrb?ly takzvan reproduk?n objektivy. Ty byly opticky korigovny pro snmn v kratch vzdlenostech. V sou?asn nabdce r?znch vrobc? fotografick optiky jsem nic podobnho nenael. Bude tedy nutn vysta?it si s tm, co je momentln? na trhu. Objektiv vhodn pro tuto prci by m?l mt co nejmen optick zkreslen a co nejv?t rozliovac schopnost. Tyto vlastnosti maj v?tinou objektivy s ohniskovou vzdlenost o n?co v?t, ne zkladn ohnisko pro velikost snma?e p?stroje, kter pouijeme. Ekvivalent pro kinofilm by byl 75 - 90 mm. P?i pouit objektiv? s prom?nlivou ohniskovou vzdlenost doporu?uji objektiv nejprve otestovat a potom nastavit ideln ohnisko na zklad? vsledku testu.
Expozici nastavme na zklad? idelnch kresebnch vlastnost objektivu p?i ur?it clon? a tomu p?izp?sobme rychlost zv?rky. V p?pad? kvalitnch objektiv? renomovanch vrobc? bv dodvna ke kadmu objektivu technick specifikace obsahujc i MTF k?ivku, ze kter m?eme pot?ebn daje snadno vy?st. Pokud tyto informace nemme k dispozici tak nezbude, ne si objektiv otestovat.
Nyn ji z?stv zabezpe?it, aby reprodukovan p?edloha byla ve sv ploe co nejrovn?j. Zamezme tak tvarovm deformacm a p?padnm sv?telnm deformacm ve zvln?nch ?stech p?edlohy. Speciln reproduk?n za?zen bvaj n?kdy vybavovny vakuovm rmem, do kterho se vlo reprodukovan p?edloha, kter se po odst vzduchu p?itiskne k vrchn sklen?n ploe rmu. V domcch podmnkch si vak vysta?me i s tabulkou kvalitnho skla, kterou p?edlohu zatme.
Touto metodou m?eme reprodukovat i p?edlohy transparentn. Jen na pracovn plochu umstme prosv?tlovac za?zen na kter nsledn? pokldme reprodukovan p?edlohy.
Vhody tohoto postupu:
- Monost digitalizace rozm?rnch p?edloh
- Nen nutn po?izovat speciln, ?asto finan?n? nkladn za?zen
Nevhody tohoto postupu:
- ?asov? nro?n nastaven
- P?i v?tm mnostv reprodukovanch p?edloh nzk produktivita prce
- Problmy s digitalizac malch p?edloh.
Reprodukce pomoc skeneru
Druhou monost digitalizace obrazovch p?edloh je skenovn. M?eme vyut nabdku slueb, kter tuto slubu nabz, ovem ?asto se stv, e kvalita vslednho skenu neodpovd naim p?edstavm. V p?pad?, e mme ke skenovn v?t mnostv materilu, nebo pokud fotograf pracuje s analogickm fotoapartem a chce svoje snmky i digitalizovat, je vhodn po?dit si skener vlastn.
Skenery lze kvalitativn? rozd?lit do n?kolika skupin. Kancel?sk - ?asto bvaj integrovny do r?znch multifunk?nch za?zen, poloprofesionln jedn se o za?zen v cenov? dostupn hladin? se slunmi technickmi parametry a profesionln pi?kov kvalita ovem za tomu odpovdajc cenu. Pro nae pot?eby si vysta?me se st?edn t?dou, kter se budeme nadle v?novat.
Z technologickho hlediska rozd?lujeme skenery na plon, ur?en pro snmn odraznch i transparentnch p?edloh, filmov, ur?en pro snmn jen transparentnch p?edloh a bubnov tyto skenery poskytuj nejkvalitn?j reprodukci a jsou zleitost profesionlnch studi.
Asi nejroz?en?j skupinou jsou skenery plon, hlavn? pro to, e um skenovat oba typy p?edloh. Tady bych cht?l upozornit, e se nejedn o kancel?sk skenery vybaven dianstavcem, ale o regulrn? konstruk?n? a technologicky navren za?zen. Typickmi p?edstaviteli tto konstruk?n ?ady jsou vrobky firem UMAX a AGFA. Slot pro umst?n transparentnch p?edloh bv vybaven vym?nitelnmi maskovacmi rmy pro uchycen p?edloh od velikosti kinofilmu a po velk formty 4 x 5 palc?.
V p?pad? filmovch skener? se jedn o specializovan za?zen pro digitalizaci transparentnch p?edloh od formtu kinofilmu a po multiformtov za?zen. N?kter z nich jsou vybavena posunovacm za?zenm, kter umo?uje automaticky skenovat cel filmov psy. Mezi nejznm?j vrobce t?chto za?zen pat? firma NIKON.
Stejn?, jako je d?leit kvalitn technologie, tak je d?leit i software, pomoc kterho ji budeme ovldat. Vrobci skener?, stejn? jako fotoapart? dodvaj ke svm skener?m skenovac software, kter nm umo?uje provd?t zkladn operace. ?asto vak pln? nevyuv technick monosti konkrtnho za?zen. Na trhu je mnoho specilnch skenovcch program?, nap?klad SILVERFAST, kter ve spojen s kvalitnm za?zenm vytv? siln technologick nstroj. Samoz?ejm? za p?edpokladu, e jejich parametry vzjemn? odpovdaj.
Podvejme se, jak vlastnosti by m?la mt sestava skener software pro pouit vstup? na fotobankch.
-
Monost kalibrace stejn? tak, jako je nutn mt kvalitn? kalibrovan monitor, p?padn? tiskrnu je nutn mt i kalibrovan skener. Kalibraci provdme pomoc kalibra?nch tabulek, kter jsou n?kdy sou?st dodvky skeneru, nebo je lze samostatn? zakoupit. Tabulky jsou jak na transparentn, tak odrazn podloce.
-
Monost skenovn transparentnch materil? r?znch velikost pokud disponujeme r?znmi velikostmi filmovho materilu, kinofilm, st?edn, p?padn? velk formt, tak by m?l mt skener monost zpracovat vechny poadovan formty.
-
Monost nastaven parametr? vstupu vstupn data by m?la bt nastavena v zvislosti na nastaven editoru, ve kterm bude obraz dle zpracovvn. Gamut, parametry pro RGB, CMYK a edou klu.
-
Monost nastaven p?esn velikosti vstupu jak vme p?i zv?ten, nebo zmenen digitlnho zznamu dochz vdy k jeho obrazov destrukci. V p?pad? skenovanho materilu je tato destrukce mnohem znateln?j a proto je vhodn skenovat p?edlohy v kone?nm rozlien.
-
Zost?en obrazu a odstran?n moar op?t je lep nastavit p?mo p?i skenovn. Pokud by jsme cht?li odstranit moar v grafickm editoru, pomoc funkce odstran?n umu, tak zskme degradovan obraz. To proto, e algoritmus nastaven pro tuto funkci neodpovd vstupu ze skeneru, protoe skener dn um nem.
-
Nastaven dynamickho rozsahu v?tina skener? m monost provst toto nastaven automaticky, co nemus vdy vyhovovat. M?la by tu bt monost nastaven n?jak korigovat, nebo provst zcela ru?n?, nap?klad ve funkcch rovn?, nebo k?ivky stejn?, jako t?eba v PS.
-
Nastaven reimu barevnho vstupu pokud vme, jakou technologi bude zpracovn finln obraz, je vhodn skenovat p?mo do barevnho reimu, kter budeme pro vslednou podobu pot?ebovat. Stupn? edi pro ?ernobl tisk, CMYK pro offset atd, RGB pro fotobanky. Je to mnohem lep, ne p?evd?t reim barvy v grafickm editoru.
-
Barevn korekce samoz?ejmost by m?la bt monost vyven barev, jak ji znme t?eba z PS. Kvalitn?j skenery vak umo?uj rozshlej nastaven obdobn t?m, kter znme z grafickch editor? pracujcch s RAWem u digitlnch fotoapart?.
-
Monost vcepr?chodovho snmn funkce, kter nen nezbytn a nedisponuj j vechna za?zen, ale zna?n? ovliv?uje kvalitu vslednho skenu. Kone?n obraz je sloen z n?kolika dl?ch obraz?, kter skener snm po ur?itch denzitch. Mnostv dl?ch pr?chod? bv nastaviteln. Pouitm tto funkce doshneme maximln kresebn kvality a p?esnosti p?enosu obrazovch informac z analogov p?edlohy.
-
P?ednastaven charakteristiky transparentnch materil? - funkce, kter nen nezbytn a nedisponuj j vechna za?zen, usnad?uje a zefektiv?uje vak prci s negativnm a inverznm filmovm materilem. Skenovac program zahrnuje p?ednastaven charakteristiky t?chto materil? nejr?zn?jch vrobc?, v?etn? modelovch ?ad a to jak u barevnho tak ?ernoblho materilu. Nap?klad ILFORD HP5, FUJI Fujicolor 200, KODAK Ektachrome E100S a podobn?. Databze zahrnuje v?tinou irok spektrum jednotlivch typ? materil?, protoe vvoj?i progamu sprvn? p?edpokldali, e bude pot?eba digitalizovat i materily, kter se u nevyrb.
Po vb?ru p?slunho materilu nm program umon jeho zpracovn obdobn?, jako p?i prci se zv?tovacm p?strojem. M?eme si zvolit jas, tedy dlku osvitu, kontrast lze regulovat plynule jako u multigrada?n hlavy. V p?pad? barevnch negativ? mme monost zvolit si zp?sob filtrovn (subtraktivn nebo aditivn). M?eme si zvolit, jestli se nm v nhledovm okn? bude obraz zobrazovat v negativn, nebo pozitivn podob?.
Charakteristiky jednotlivch materil? jsou udvny vrobci a to za p?edpokladu, e materil je sprvn? exponovan a zpracovan doporu?enm zp?sobem a v odpovdajcch chemiklich. Pokud bude materil exponovan anebo zpracovan jinak, tak je mon, e vsledn obraz nebude po zadn konkrtn charakteristiky optimln. Kone?n dolad?n obrazu provedeme ve popsanm postupem.
Pokud v databzi p?slun materil nenajdeme, tak si m?eme jeho profil vytvo?it sami a do databze ho p?idat.
N?kter skenovac programy disponuj jet? dalmi funkcemi, jako je monost automatickho odstran?n krbanc? z p?edlohy, retuovnm prachu a podobn?. V n?kterch p?padech je lze vyuvat, ovem praktick vznam nemaj. Konkrtn? retue p?li velk vznam nemaj, protoe je lep je provst p?mo v PS.
Vhody tohoto postupu:
-
Dosaen velmi p?esnch a technicky kvalitnch reprodukc, obzvlt? u p?edloh na transparentn podloce.
-
Slun produktivita prce.
-
Monost korektnch prav a nastaven parametr? vslednho obrazu jet? p?ed finlnm skenem.
Nevhody tohoto postupu:
-
Finan?n nklady na po?zen technologie.
-
Omezen velikost reprodukovanch p?edloh.
Mon by n?kdo mohl vznst pochybnost, jestli se investovan ?as a p?padn? penze do tto ?innosti vyplat. Lze p?edpokldat, e ano. Je pot?eba si uv?domit, e zkaznci fotobank neustle vyhledvaj nov a neot?el obrazov materil. A? u se jedn o historick fotografie r?znch mst, m?st ale i fotografie zachycujc ivotn styl dob minulch. Stejn? tak v grafice m?e jt o r?zn techniky, kter po?ta?ov? nelze napodobit, nebo oby?ejn kresby a podobn?.
Bc Zbyn?k ev?k
Prodej nedigitln? vytvo?enho obrazovho materilu p?es fotobanky
Facebook
Twitter
Google+
RSS Feed